Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Zámecké skleníky v Náměšti
Centrum Nová Palmovka
Motorest Gabro Petrov nad Desnou
Pavlačový dům Šámalova 87
Statek Hruškovice
Loučná nad Desnou (žzast a výhybna)
Velké Losiny zámek (žzast)
Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice
Tržnice na Cejlu
Pavlačový dům Cejl 36
Fotka

Beskydská sedmička s Doubí


27. 10. 2020
Ten nápad byl šílený od samotného počátku, ale nedalo se mu odolat. Doubravka dostala od svého učitele nabídku, která se neodmítá - před maturitou za každý ze sedmi hlavních beskydských vrcholů navštívených během 24 hodin dle vlastního výběru dostane jedinčku. A protože běhat den a noc po Beskydech dokáže sama asi jen Vendy, pozvala si Doubravka na pomoc ¥ a mě. Což nebyl nejlepší nápad, protože jsem cestu nedokončil - ale vraťme se na začátek, před sobotní půlnoc do srdce Beskyd - Ostravice…

Narozdíl od oficiálního, slavného, přelidněného a drahého závodu Beskydská sedmička alias B7, jehož trasa měří těsně nad 100 km, naplánovala Doubravka naši cestu o délce jen něco málo přes 60 km, pročež se zdála v pohodě zvládnutelná. Auto jsme měli nechat na nádraží ve Frýdku-Místku, s přestupem ve Frýdlantu dojet posledním nočním vlakem do Ostravice a před půlnocí vystoupat na Smrk. Odtud vymyslela trasu poněkud zkrácenou terénními zkratkami oproti té oficiální.

Postupně jsme měli navštívit vrcholy Smrk, Lysou horu, Travný, Slavíč, Ostrý, Ropici a Javorový. Já sám jsem dosud byl jen na třech z těchto vrcholů a vzhledem ke značné rozeklanosti Beskyd to byly tři úplně rozdílné akce. Pokud bych tedy Doubravčinu šílenou cestu došel, propojil bych si několik různých „světů“. Jenže jsem ji nedošel a po čtvrtém vrcholu jsem kvůli nesnesitelné bolesti nohou musel cestu vzdát a vrátit se jako spráskaný pes do Frýdku. Snad byla chyba, že jsem si vzal moc těžké a těsné pohorky, snad na takovou cestu prostě nemám, kdo ví?

Nejpozději na nádraží ve Frýdku-Místku jsem měl rozpoznat, že Doubravka není člověk, ale stroj. Nenasytný robot, který je schopný během 24 hodin přejít celé Beskydy napříč bez zaváhání a náznaku únavy. Můj osud byl zpečetěn nástupem do vlaku směr Ostravice…
Nejpozději na nádraží ve Frýdku-Místku jsem měl rozpoznat, že Doubravka není člověk, ale stroj. Nenasytný robot, který je schopný během 24 hodin přejít celé Beskydy napříč bez zaváhání a náznaku únavy. Můj osud byl zpečetěn nástupem do vlaku směr Ostravice…
První kilometry a půlnoční výstup na Smrk. Zatím je nám do zpěvu a všude kolem sebe vidíme mloky.
První kilometry a půlnoční výstup na Smrk. Zatím je nám do zpěvu a všude kolem sebe vidíme mloky.
Kdo ví, prč se studánka na úbočí Smrku jmenuje Tajemná Řásnovka. Málokteré prostředí má od té uličky na Starém městě, kterou si oblíbil Jaroslav Foglar, tak daleko, jako horské hřebeny Beskyd.
Kdo ví, prč se studánka na úbočí Smrku jmenuje Tajemná Řásnovka. Málokteré prostředí má od té uličky na Starém městě, kterou si oblíbil Jaroslav Foglar, tak daleko, jako horské hřebeny Beskyd.
Na Smrku jsme byli po půlnoci a než jsme se vyškrábali na nejvyšší Lysou horu, už bylo málem 6 ráno. To znamená, že už tu byl nával běžců, kteří se podle poslední módy rozhodli zdolat vrchol ještě před úsvitem.
Na Smrku jsme byli po půlnoci a než jsme se vyškrábali na nejvyšší Lysou horu, už bylo málem 6 ráno. To znamená, že už tu byl nával běžců, kteří se podle poslední módy rozhodli zdolat vrchol ještě před úsvitem.
Sestup z Lysé hory do úodlí Mohelnice byl asi nejhezčí částí celé cesty.
Sestup z Lysé hory do úodlí Mohelnice byl asi nejhezčí částí celé cesty.
O osadě Řepčonce jsmem slyšel poprvé před mnoha léty od kamarádů Chárona s Mamutem z Frýdku-Místku. Je to tu pořád stejně pěkné.
O osadě Řepčonce jsmem slyšel poprvé před mnoha léty od kamarádů Chárona s Mamutem z Frýdku-Místku. Je to tu pořád stejně pěkné.
Brodění říčky Mohelnice pod Travným bylo vlastně takovým osvěžením pro už poněkud bolavějící nohy.
Brodění říčky Mohelnice pod Travným bylo vlastně takovým osvěžením pro už poněkud bolavějící nohy.
Stoupání po zapomenutých cestách v úbočí Travného bylo náročné ale taky krásně podzimní.
Stoupání po zapomenutých cestách v úbočí Travného bylo náročné ale taky krásně podzimní.
Travný byl teprve třetím vrcholem, na který jsme vyšplhali. Boty v mokrých pohorách mě tu ale začínaly už slušně bolet.
Travný byl teprve třetím vrcholem, na který jsme vyšplhali. Boty v mokrých pohorách mě tu ale začínaly už slušně bolet.
Skoro jako by ani nebyl podzim.
Skoro jako by ani nebyl podzim.
Slavíč, v pořadí čtvrtý vrchol. Pro mě poslední, na který jsem došel s Doubravkou.
Slavíč, v pořadí čtvrtý vrchol. Pro mě poslední, na který jsem došel s Doubravkou.
Cesta na vrch Mizerov.
Cesta na vrch Mizerov.
Pohled na poslední české údolí Horní Lomné a hraniční hřeben se Slovenskem. Slunce zapadá a mé schopnosti pokračovat v cestě rychle ubývají.
Pohled na poslední české údolí Horní Lomné a hraniční hřeben se Slovenskem. Slunce zapadá a mé schopnosti pokračovat v cestě rychle ubývají.
Jakmile padla tma, vzdal jsem pokračování a společně s ¥em jsme sešli do údolí potoka Slavíče, kde jsme chytili autobus do Frýdku-Místku. Doubravka pokračovala na další tři vrcholy sama a chvílmi dokonce běžela.
Jakmile padla tma, vzdal jsem pokračování a společně s ¥em jsme sešli do údolí potoka Slavíče, kde jsme chytili autobus do Frýdku-Místku. Doubravka pokračovala na další tři vrcholy sama a chvílmi dokonce běžela.
Předposlední fotka na Ropici. Doubravce zbývá poslední vrchol Javorový a 3 hodiny do završení celodenního pochodu.
Předposlední fotka na Ropici. Doubravce zbývá poslední vrchol Javorový a 3 hodiny do završení celodenního pochodu.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Parseierspitze (A).

Datum: 3. 7. 2004

Poslední komentáře:

Autor: Julie Novotná
Text: Dobrý den, chci se zeptat, komu mám napsat, pokud chci nafotit vnitřek objektu pro můj nastávající fotografický projekt. Kdo vlastně objekt vlastní?
Děkuji, Julie
Číst

Autor: FJerzy
Text: Pracoval jsem ve Vlněně jako student na konci 80 let. Rozvážel jsem utkané látky ke kontrolním stanovištím, kde se kontrolovaly a případně opravovaly. Tyto jsem pak rozvážel do skladu na jiném patře.
Nejvíc však vzpomínám na to, jak každý den ráno přivezl autobus ženy z vězení, které tam pracovaly. A já s nimi! Taková obdoba Skřivánci na niti!
Číst

Autor: Hanka
Text: ten stoleček na pavlači je designový kousek https://search.seznam.cz/obrazky/?q=stolek+pavouk+Halabala&oq=stolek+pavouk+Halabala&aq=-1&ms=15160&ks=46&sourceid=top&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0&sId=GOcA8jFVBMdQmeh-8SIb&sgId=MC43NTQ5MDMzNzg0MjMwODc3IDE3NTc1NjgwMjcuMjc4
Číst

Autor: JzA
Text: Díky, opraveno.
Číst

Autor: Jan
Text: Len drobná pripomienka k asi neúmyselnej zámene ulíc v popiske mapky z roku 1907 - tehdejší Třebízského je dnešná ulice Chaloupkova, dnešná Košinova je na mapke vedená ako třída Komenského.
Číst